Filiální kostel sv. Kateřiny [ Костёл или собор ]
Podle pověsti byla založena majitelem u tvrze na Heršičkách na paměť smrti jeho jediné dcery Kateřiny, kterou v návalu zuřivosti na tomto místě skolil z koně i s jejím milým, když spolu prchali a on jejich známosti nepřál.
Při kostele býval ženský klášter, okolo kostela byl hřbitov pro pány "hruboměšťany" a členky kláštera. Mrtví zde byli pochováváni pouze na prkně, zabaleni do plátna. Když klášter vyhořel, nebyl již obnoven. Vypráví se, že ze zámku do Kateřinky vede tajná podzemní chodba až na Strážné, kde se dělí do Lišek a do Hrabí. "Kostel Matky Boží a sv. Kateřiny na zámku páně, kdež nyní je městečko (Kelč), připomíná se již roku 1429." Biskup Stanislav Pavlovský kostel obnovil, čehož důkazem byl znak půlměsíc a nad ním šesticípá hvězda v oknech a na věži kostela. ? "Roku 1655 obnoven kostel svato kateřinský, který od 40. let byl spálen a pust." Od r. 1713 sloužily se v něm 1 2x týdně mše sv. Po rozkolu mezi měšťany a farářem mše ustaly, kostel pustl a r. 1786 byl odsvěcen. 25. 4. 1789 dává jej krajský úřad přerovský obci na ubikace pro trhovce a vojsko. Měšťané jej opravili a znovu otevřeli 31.5.1794. Roku 1852, po generální opravě byl zapálen bleskem a úplně vyhořel. Až do roku 1874 byl ponechán svému osudu a teprve ze sbírek a peněz měšťanů byl opraven. Od r. 1904 sloužily se v něm mše pro školní mládež. V r. 1926 spadl strop nad chórem. Strop, střecha a věž byly opraveny do 23.9.1934. P. Tomášek nechal v ní pořídit elektrické osvětlení. Poslední vnější oprava byla provedena v r. 1970. Kostel je majetkem obce.